Teď už zní jak šitá na Míru
pomalu ztrácíš víru ve víru
Radost a potom asi ne
pak je všechno dávno ztracené..

Unikat ztrátám, kam nevím s láskou já
zapřít, zjistit, co proti mě má?
Myšlenek slunce za obzor zapadá
a ty se snažíš doufat, že je ještě nepromarněná…

Dlouhá je cesta do podvědomí
rozumět co mi je neumí
dny a týdny a měsíce
k vodopádu loď dvou-veslice…

Unikat ztrátám, kam nevím s láskou já
zapřít, zjistit, co proti mě má?
Myšlenek slunce za obzor zapadá
a ty se snažíš doufat, že je ještě nepromarněná…

Teď už zase v plné kráse
do Tvých uší obléká se
vlna zvuků, plná hluku
malej‘ kluku, Ty u buku
hlava neví, co dřív stíhat
jestli radost chce teď vnímat
nebo jestli všechno ztratit
a tou ztrátou všechno ztratit?

Reklamy